|
|
Experimentální softwarový hudební nástroj řízený změnou intenzity světla
Laborová, Anna ; Rajmic, Pavel (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Práce představuje návrh a realizaci experimentálního softwarového syntezátoru Ljós užívající snímaní intenzity světla jako ovládacího prvku. Nástroj je realizován v prostředí programu Max/MSP a platformy Arduino, tělo ovladače je zhotoveno za pomocí technologie 3D tisku. Těžiště experimentálnosti spočívá v interaktivitě ovládání. Uživatel mění parametry syntezátoru pomocí světelného zdroje, konkrétně jeho intenzity.
|
|
|
Návrh a realizace filtru ADSR
Pokorný, Martin ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Slezák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se po prostudování dané problematiky zabývá návrhem filtru ADSR, napětím řízeného zesilovače a protože se jedná o úpravu signálu, je práce doplněna o zapojení, která s danou problematikou souvisí. Funkčnost navržených zapojení je ověřena v simulačním programu. Na základě těchto návrhů jsou dílčí obvody pojaty jako celek a zařízení zkonstruováno. Práce zahrnuje veškeré podklady pro realizaci a výsledkem je ověření celého konstrukčního návrhu měřením.
|
|
|
Přehrávač hudby (syntetizér) pomocí FITkitu
Melichar, Vojtěch ; Minařík, Miloš (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami syntézy zvuku a návrhem syntezátoru pro platformu FITkit. V první části jsou charakterizovány jednotlivé metody syntézy zvuku a je zde také uvedena stručná historie syntézy zvuku. Dále je charakterizován zvukový čip SID 6581. V druhé části práce je uveden návrh jednotlivých částí syntezátoru: oscilátoru, generátoru obálky, hlasu a filtru. Tyto komponenty jsou následně složeny do větších celků tak, aby vytvořily syntezátor. Korektnost implementace je ověřena pomocí simulace v programu ModelSim 6.6d. Jednotlivé komponenty jsou simulovány samostatně a poté jsou simulovány ve větších celcích.
|
|
|
Syntéza hudebního signálu pomocí přímého generování vyšších harmonických složek
Ježek, Štěpán ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Přikryl, Lubor (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice syntézy hudebního signálu, konkrétně tzv. aditivní (součtové) metodě. Hlavním cílem je implementace softwarového hudebního nástroje ve formátu zásuvného modulu VST3 v C++ aplikačním frameworku JUCE. Výsledný program umožňuje editaci harmonických složek modulového kmitočtového spektra a vytvoření časové závislosti složek pomocí tzv. morphingu mezi více, uživatelem nastavenými, stavy spektra. Úvod práce shrnuje obecně nejrozšířenější metody syntézy zvuku a porovnává je s metodou součtové syntézy. Následně je pojednáno o možných přístupech k implementaci tohoto typu syntézy, jejich přednostech, případně nedostatcích. Další sekce se zabývají technologiemi využitými k realizaci zásuvného modulu VST3 a rozborem hlavních částí tvořících výsledný program. Tento rozbor se zaměřuje především na část určenou pro zpracování signálu, uveden je ale také stručný popis jednotek tvořících grafické rozhraní.
|
|
|
Experimentální hardwarový hudební nástroj
Chaňo, Petr ; Vrba, Kamil (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byl návrh a konstrukce hudebního nástroje, který se vyznačuje experimentálností spočívající v kombinaci syntezátoru a sekvenceru, ovládáním, vzhledem. Samotný návrh a konstrukci předchází teoretický úvod dotýkající se témat dělení nástrojů, hudební teorie, generování a modulace zvukových signálů. V teoretické části jsou dále rozebrány části navrhovaného nástroje, jakými jsou například mikrokontrolér, D/A převodník, a také zvolené principy umožňující realizaci nástroje s požadovanými vlastnostmi – zapojení operačního zesilovače, frekvenční filtry, princip přímé číslicové syntézy. V praktické části se nachází popis jednotlivých částí nástroje umožňujících sestrojení funkčního celku přecházející v popis softwarového řešení.
|
|
|
Návrh jednoduché MIDI sítě
Lečbych, Jakub ; Krček, Petr (oponent) ; Roupec, Jan (vedoucí práce)
Obsahem bakalářské práce je porovnání výhod a nevýhod digitálního zpracování zvuku. Práce se zabývá jednak generováním signálu, editací, záznamem a masteringem. Na problematiku pohlíží očima zvukaře, nikoli umělce. Obsahuje také recenze produktů velkých světových firem. Cílem bakalářské práce je navrhnout jednoduchou MIDI síť, ve které je audiosignál generován a editován digitálně, ovšem výsledný zvuk má charakteristické teplé vlastnosti analogového syntezátoru.
|
|
|
Experimentálního hardwarový hudební nástroj, převádějící údaje ze senzorů na zvolené hudební parametry
Šindler, Stanislav ; Kavan, Jan (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zdokumentovat teoretický a praktický proces návrhu a realizace digitálního hardwarového syntezér založeného na mikrokontrolerové platformě Teensy, s využitím rozšiřující patice Teensy Audio Shield. Software pro syntetyzér bude napsán v jazyce C++, program pro jeho komunikaci s osobním počítačem bude vyvořen v jazyce Cycling Max . Výsledkem práce bude zapouzdřené zařízení s uživatelským rozhraním pomocí otočných ovladačů, tlačítek a displeje. V této práci bude navržen a zkonstruován připojitelný modul měřících teplotu, intenzitu světla a vlhkosti, ovlivňující uživatelem zvolené zvukové parametry.
|
|
|
Návrh a konstrukce jednoduchého hudebního syntezátoru
Ondryáš, Radek ; Čudek, Pavel (oponent) ; Čech, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tématem hudebních syntezátorů. Práce poskytuje obecný popis syntezátorů, jejich historie, typů a důležitých součástek. Další částí práce je popis zvukového čipu Texas Instruments SN76477, jeho funkcionality a způsoby ovládání. Hlavní částí této práce je kolem čipu SN76477 navrhnout a realizovat syntezátor a vyrobit pro něj krabici z laserem řezané překližky
|
|
|
Experimentální hardwarový hudební nástroj na principu FM syntézy řízený bezkontaktním ovladačem
Vejvoda, Zdeněk ; Jirásek, Ondřej (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
V bakalářské práci byl navrhnut a zkonstruován experimentální analogový syntetizér. Teoretická část se věnuje základnímu rozdělení elektroakustických nástrojů a blíže popisuje některé zástupce, kteří byli důležití pro inspiraci při návrhu anebo pro samotný historický vývoj. V další části jsou uvedeny metody zvukové syntézy, které jsou doplněné o jejich hudebně-estetické vlastnosti. Dále jsou uvedeni historičtí zástupci hudebního a zvukového experimentování, z jejichž myšlenkových východisek byly extrahovány některé potřehy, které byly uplatněny při návrhu nástroje. Praktická část se zabývá technickým rozborem všech dílčích bloků, zejména oscilátorů a způsobem implementace frekvenční modulace. Postup je doložen elektrotechnickými schématy, grafy a nezbytnými výpočty. Závěrem je produkt složen na desku plošných spojů.
|
|
| |
host ::
RSS.